Vaše dotazy a odpovědi

Na téma: Občanské právo

 Odpovědi 1 - 10 z celkem 265
Strana:    1  2  3  4  »  »» 
Dotaz z 23.11.2021 14:02
Zdravím,
Můj dotaz zní, jsem v podnájmu a už 3 dny nefunguje topeni a neteče tepla voda ale snaha majitele nebi mic vidět zatím jen slibuje ale ve finále se nic neděje jak dlouho nás může nechat bez tepla a teplé vody?
Odpověď z 24.11.2021 15:28
Vážený pane,

vady, které se nezahrnují pod běžnou údržbu a drobné opravy, musí nájemce oznámit pronajímateli. Mezi drobné vady patří dle nařízení vlády i „opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení“.
Vadu, která brání běžnému bydlení (a která nespadá do výše uvedených drobných oprav), což je i Vámi uváděné nefunkční topení, musí nájemce nahlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. To jste učinil. Přesná lhůta k odstranění vad stanovena není (nelze tak přesně uvést, jak dlouho Vás může pronajímatel nechat bez tepla a teplé vody), pronajímatel musí vadu odstranit v „přiměřené době“. Tím je míněna doba, která je pro řešení vady (zjištění příčiny, sjednání řemeslníků apod.) běžná. Pokud tak pronajímatel neučiní, můžete vadu na náklady pronajímatele odstranit sám, nebo můžete požadovat slevu z nájemného po dobu trvání vady. Můžete také vypovědět nájem, jestliže pronajímatel vadu neodstraní ani v dodatečné lhůtě.
Pokud však vady nevznikly řádným užíváním bytu, ale zaviněním jedné strany, musí je odstranit a uhradit ten, kdo je způsobil. Nájemce přitom odpovídá i za poškození způsobené členy jeho domácnosti.
Problematika řešení závad v nájemním bytě je komplexně vysvětlena v článku na webových stránkách organizace dTest https://www.dtest.cz/clanek-7083/jak-na-reseni-zavad-v-najemnim-byte.
Za bezplatnou poradnu mezi §§ JUDr. Adéla Kamenská
Dotaz z 11.11.2021 13:11
Dobrý den,
nevím zda píšu s tímhle dotazem píšu na správnou emailovou adresu, ale zkusím to. Jsem student vysoké škole univerzity Palackého v oboru informační technologie. Studuji první ročník, ale obor mě tolik nenadchl, ikdyž jsem v něm poměrně dobrý, rád bych zkusil příští rok jiný obor.
Rád bych se zeptal, zda můj otec bude mít vyživovací povinnost i nadále - při změně oboru, nebo se to bude brát jako prodlužování statusu student.

Předem mockrát děkuji.
Odpověď z 16.11.2021 15:23
Vážený pane,
důvod pro stanovení vyživovací povinnosti vždy vychází z konkrétních okolností, zejména z účelností studia, které je možné považovat za cílevědomou a soustavnou přípravu na budoucí povolání. V praxi se vyživovací povinnost rodičů nevztahuje na tzv. „prodlužováním mládí“, tedy samoúčelné studium, stejně jako na tzv. „studium pro studium“, kdy se osoba vzdělává pouze z důvodu svého zájmu nikoliv z důvodu přípravy na své budoucí povolání. Studium totiž musí naplňovat znaky soustavné a cílevědomé přípravy na budoucí povolání, které by mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro životní potřeby prací. Pokud studium takovéto znaky nenese, nelze po rodiči spravedlivě požadovat, aby za tímto účelem vynakládat své finanční prostředky.
Dle našeho názoru skutečnost, že po prvním ročníku přejdete na studium jiné, neznamená bez dalšího, že se jedná o pouhé samoúčelné studium. Jinak by tomu jistě bylo v případě, že byste tak činil opakovaně.
Přejití na jinou školu by tak nemělo mít na trvání vyživovací povinnosti vašeho otce vliv.

Adéla Kamenská
Dotaz z 25.10.2021 12:53
Dobrý den, chci se zeptat, když jsme se s přítelem rozešli po 3letech, a koupili si postel, kterou zaplatil přítel, a když jsme se rozcházeli, nechtěl ji a teď ji najednou chce, ale když nemá žádný papír o tom, že je postel jeho, a já bych si ji ráda nechala, má nějaké právo mi postel vzít. Děkuji za odpověď, s pozdravem Enn
Odpověď z 29.10.2021 08:09
Vážená paní,

pokud postel platil přítel ze svých prostředků a nebyli jste manželé, je v jeho vlastnictví.

Skutečnost, že k ní "nemá papíry" není rozhodující, účtenka jen jeden z možných důkazů k prokázání vlastnického práva. Konečně, i Vy uznáváte, že přítel postel platil.

Je otázkou, zda Vám ji při rozchodu nedaroval, ale ze sdělení, že "ji při rozchodu nechtěl a teď ji najednou chce" nelze toto dostatečně posoudit.

O sporném vlastnictví může rozhodovat pouze soud. Protože lze jen těžko předpokládat, že byste volili toto řešení, lze jen doporučit, abyste se o vlastnictví dohodli.

Adéla Kamenská
Dotaz z 23.10.2021 17:43
Dobrý den,

Bydlím v obecním bytě na dobu neurčitou a chci se zeptat jestli když se mnou bude bydlet strýc jestly to musím hlásit na bytovém odboru, v nájemní smlouvě mám že ne pokud se jedná o osobu blízkou, je strýc osoba blízká v občanském zákoníku?

Předem děkuji za odpoved

A přeji hezký zbytek dne.
Odpověď z 16.11.2021 11:42
Vážený pane,

podle občanského zákoníku je osobou blízkou v právu občanském příbuzný v řadě přímé (rodiče, prarodiče, děti), sourozenec a manžel nebo partner (podle zákona o registrovaném partnerství). Dále existují osoby sobě navzájem blízké, což jsou osoby v rodinném či podobném poměru, které by újmu, pokud by ji utrpěl někdo z nich, pociťovaly jako újmu vlastní. Strýc tak není automaticky osobou blízkou, záleží na Vašem vzájemném vztahu.

Určení, zda strýc je či není osobou blízkou je potřebné pro posouzení, zda je vyžadován souhlas pronajímatele s přijetím strýce do domácnosti. Pronajímatel si může nutnost tohoto souhlasu vyhradit v nájemní smlouvě. To nemůžeme posoudit, protože nájemní smlouvu nemáme k dispozici. Na osoby blízké se potřeba souhlasu nevztahuje.

Od souhlasu pronajímatele s přijetím dalšího člena do domácnosti je potřeba odlišit povinnost oznámit zvýšený počet členů v domácnosti, a to bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o osobu blízkou. Důvodem je možnost posouzení, zda počet osob v bytě odpovídá hygienickým normám, stanovení výše záloh za služby spojené s užíváním bytu, atd.

Skutečnost, že u Vás bude bydlet strýc, tak pronajímateli nahlašte, a to neprodleně.



Za bezplatnou poradnu mezi §§ JUDr. Adéla Kamenská
Dotaz z 23.07.2021 22:21
Tatínek zemřel. Spolu s maminkou vlastnili dům (každý 50%), starý automobil (psán na tatínka) 2 vkladní knížky.

Když se odměna notáři platí podle hodnoty děděného majetku zemřelého, započítá se do tohoto 50% z jmenovaného společného vlastnictví manželů?

Když maminka vlastní 50% domu, 50% auta a 50% dvou vkladních knížek to snad nemůže být součástí dědického řízení.

Po úmrtí tatínka 28.12.2020, jak poznám, že je na dědické řízení použito původní znění vyhlášky č. 196/2001 Sb. nebo zda je chybně použito znění vyhlášky nové pro rok 2021? Prosím o radu.
Odpověď z 26.07.2021 09:18
Dobrý den,
na základě Vašeho dotazu si Vás dovoluji informovat o to, že do dědictví patří vše, co zůstavitel k okamžiku smrti vlastnil, tím mám na mysli výlučný majetek zemřelého a společné jmění manželů. Přičemž majetek, který v okamžiku smrti zůstavitele patří do společného jmění manželů se nejdříve vypořádá a do dědictví připadne to, co dle vypořádání patří zemřelému
manželovi.(Vámi uváděných 50% neboli 1/2 domu, auta a finančních
prostředků na vkladních knížkách - pokud tomu tak opravdu je). Po
následném vypořádání SJM se vypořádaný majetek připojí k výlučnému majetku zůstavitele a ten tvoří obsah dědictví.

Co se týče vašeho dotazu užití legislativní normy si Vás dovoluji
informovat o tom, že notáři za jeho práci, služby náleží odměna stanovená vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Původní Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky č.196/2001 Sb. byla, jak jste již sám zmiňoval, změněna vyhláškou č.341/2020 ze dne 31. července 2020. Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Rozhodující pro určení odměny notáře není datum úmrtí Vašeho otce, ale zahájení dědického řízení. K zahájení dědického řízení dochází většinou zhruba měsíc po úmrtí. Na základě výše uvedeného se proto domnívám, že se notář bude řídit právní úpravou notářského řádu účinného od 1.1.2021.

Za Bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová
Dotaz z 05.05.2021 08:23
Dobrý den,

měla bych dotaz k rozdělení SJM po rozvodu.
Rozvod se uskutečnil dne 11.1. 2019 a stále nemáme vypořádán majetek.
Ve vlastnictví máme společný RD s pozemkem a vzájemně jsme se nedohodli na tom kdo by koho vyplatil.
Ani jeden nesouhlasíme s nabídkou.
Já navrhuji RD prodat nejvyšší nabídce a finance rozdělit.
Manžel nyní nárokuje auto od dcery (29 let, žije sama, nehrazeno z našich prostředků).
Dále pak auto mého přítele, nehrazeno z našich prostředků
A po rozvodu v roce únor/2020 můj otec s mým současným partnerem zakoupili RD, kde nyní žiji s mladší dcerou a partnerem.
Tento RD jsme po dohodě všech a zkušenostech napsali na starší dceru i přesto, že zde nebydlí. Koncem roku mi ho dcera darovala darovací smlouvou a již je napsán na mě od 12/2020.
Tento si můj bývalý muž také nárokuje. Nešli zde mé finance, ani žádné, které by mohly být dříve společné. Vše na polovinu hradil můj otec a můj současný partner.
Dále pak si bývalý manžel nárokuje vyplacení družstevního podílu z bytu, který jsme v roce 2016 zakoupili společně pr starší dceru, je na ni také napsán (hrazeno financemi z mého úču, stavebním spořením od starší dcery a mé matky).
Nyní nárokuje vyplacení, s koupí souhlasil, byl u koupě bytu a námitku neplatnosti nepodal.

Prosím o informaci, na co má nárok?
Mě je jasné, že na polovinu financí z prodeje RD, kde jsme žili.
Dcera bydlí v družstevním bytě s přítelem a synem již od roku 2016.
My žijeme od 9 2020 v OV ve svém RD....nehrazeno z mého účtu.

Děkuji za radu

S pozdravem

Šilhárová
Odpověď z 05.05.2021 10:24
Dobrý den, paní Šilhárová,

hned v úvodu si Vás dovoluji upozornit, že Bezplatná poradna mezi paragrafy se nezabývá oblastí vlastnického práva a majetkoprávních vztahů.

Podle aktuální právní úpravy je vypořádání SJM uskutečňováno dohodou, nedojde-li k dohodě, může kterýkoliv z bývalých manželů podat soudu návrh na vypořádání SJM. K uzavření dohody, či k podání žaloby však musí dojít nejpozději do 3í let od zániku SJM. Pokud by k tomu v uvedené době nedošlo, uplatní se vypořádání SJM zákonnou fikcí spoluvlastnictví pomocí nevyvratitelné domněnky vypořádání SJM. Přičemž způsob vypořádání SJM v rámci dohody či soudního rozhodnutí, pak může být ve formě společného prodeje nemovitosti oběma manžely s rozdělením financí mezi sebou nebo
nemovitost zůstane ve vlastnictví obou manželů v rámci spoluvlastnictví či
nemovitost zůstane ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, přičemž se výlučný vlastník finančně vyrovná s druhým manželem.

K Vašemu dotazu na co má Váš bývalý manžel nárok si Vás dovoluji zběžně informovat o tom, že dle aktuální právní úpravy do SJM patří vše co manželům náleží a má majetkovou hodnotu. Patří sem majetek i dluhy. Pokud jde o majetek, spadá do něj vše, co získal jeden nebo oba manželé za trvání manželství s určitými výjimkami, např. to co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, to co některý z manželů nabyl darem nebo zdědil, to co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech ani to co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví ani to co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Za Bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová
Dotaz z 22.03.2021 07:59
Dobrý den,
má otázka se týká žádosti o rozvod. Návrh na rozvod podávám já s tím, že manžel mi tento návrh podepíše. Chtěla jsem se zeptat, v kolika vyhotoveních je třeba návrh poslat soudu (ve vzorech je většinou uvedeno dvojmo) a jestli je třeba naše podpisy úředně ověřovat (pokud ano, jestli v každém vyhotovení - dvojmo)?
Děkuji
Monika
Odpověď z 22.03.2021 09:02
Dobrý den,

návrh na rozvod je nutno podat k soudu ve dvou kopií. K návrhu na rozvod manželství přiložte kopii oddacího listu, popřípadě rodného listu společného nezletilého dítěte. Připojte také návrh na úpravu porozvodové péče o dítě ve třech vyhotovení a návrh na vypořádání majetkových poměrů ve dvou vyhotovení. Podpisy obou manželů, musí být na návrhu úředně ověřeny. Ověření podpisů je možné zajistit na pobočkách České pošty, městské či obecním úřadu nebo u notáře. Pokud možno na obou kopií. Bez souhlasu a ověřeného podpisu druhého manžela nemůže rozvod manželství dohodou vůbec úspěšně proběhnout.

Za Bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová
Dotaz z 02.03.2021 12:00
Dobrý den, chci se zeptat. Máme s přítelem situaci kdy jsme vyhráli aukci družstevního bytu takže přítelovi bude ručit jeho otec jinou nemovitostí. Finanční poradkyně řekla že je nesmysl aby ten byt byl napsaný na oba a vzápětí jsem se dozvěděla, že u družstevního bytu muže být napsán pouze jeden vlastník, tudíž to bude přítel když mu ručí jeho otec. Ale mezi přítelem a mnou si chceme uzavřít smlouvu o tom, že hypotéku budeme splácet napůl i když vlastník bude on. Chci se zeptat co a jak do smlouvy zahrnout čemu se vyhnout či jak to popřípadě řešit kdyby došlo na rozchod a vyrovnání.
Odpověď z 02.03.2021 14:54
Dobrý den,

co se hypotéky týče můžete požádat o společnou hypotéku pro partnery, kdy společně budete mít vyšší bonitu, a tak dosáhnete na větší půjčku a pravděpodobně i na nižší úrok. V případě rozchodu bývá u partnerských půjček nejčastějším řešením nechat hypotéku i nemovitost jednomu partnerovi a druhého vyplatit.

V případě, že by veškeré závazky převzal pouze jeden z Vás (Váš partner), je vhodné si sepsat smlouvu, která bude řešit vaší konkrétní situaci. V okamžiku, kdy hypotéku oficiálně splácí pouze jeden z partnerů a druhý mu na ni přispívá, totiž hrozí, že Vás při rozchodu oficiální dlužník (Váš partner) odmítne jakkoliv vyplatit.

Vzhledem k Vašemu případu a v souvislosti s tím, že naše Bezplatná poradna mezi §§ neřeší oblast vlastnických práv, smluv a majetkoprávních vztahů Vám proto doporučuji obrátit se přímo na advokáta.

Za Bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová
Dotaz z 22.02.2021 16:47
Dobrý den,

plánuji spolubydlení s rodiči v rodinném domě. Jedná se o dva oddělené byty, z nichž jeden jsem nově zrekonstruoval. Zajištuji právě přepis energií a věci podobné. Všude vyžadují smlouvu o nájmu/pronájmu. Jak toto řešit? Je vhodné si sepsat nájemní smlouvu? Nájem bude "zadarmo", ale ovšem, že se o veškeré výdaje budeme nějakým způsobem mimopapírově dělit..
Odpověď z 23.02.2021 14:28
Dobrý den,

v nájemní smlouvě musí být vyjádřeno, že pronajímatel přenechává nájemci byt k užívání za úplatu. Pokud by byl byt dáván k užívání bezúplatně, nejednalo by se o nájem bytu, ale o jiný právní vztah. Výše nájemného být ve smlouvě uvedena nemusí, pokud by nájemné ve smlouvě nebylo uvedeno byl byste jako nájemce povinen pronajímateli platit nájemné v takzvané obvyklé výši stanovenou znaleckým posudkem či nejméně třemi srovnatelnými nájemnými v dané lokalitě za obdobný nájem bytu.
Do smlouvy je rovněž vhodné uvést, za jaké období se nájemné platí. Jestliže to stanoveno není, má se za to, že je to jeden měsíc.
Nájemné může být placeno i formou nepeněžitého plnění, jeho výše však musí být ve smlouvě vyjádřena finanční částkou. Vzhledem k výše uvedenému by mohlo nepeněžité nájemné spočívat i v rekonstrukci bytu.

Za bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová
Dotaz z 16.02.2021 04:27
Dobrý den. Zdědil jsem po zemřelém otci družstevní byt (tedy podíl na družstvu). Otec zemřel v srpnu 2019 a od té doby zde žila a byla hlášena jen jeho družka Věra. Byt jsem zdědil v lednu 2021(dědictví nabylo v lednu právní moci) a na družstvu mi řekli, že Věra neplatila nájem od prosince 2019 a vznikl tam dluh na nájmu. Hlášena tam byla až do toho ledna 2021. Na družstvu mi řekli, že všechny dluhy jdou za mnou prestože v době otcovy smrti zde žádné nebyly a od té doby jsem s tím bytem neměl nic společného do té doby, než jsem ho zdědil a ten samý den Věru odhlásil z bytu. Správce družstva argumentoval tím, že je zákonem dáno, že za mnou jako novým majitelem jdou jakékoliv dluhy na nájmu od doby úmrtí mého otce. Chci se zeptat, jestli je tomu tak a musím ten dluh uhradit já, nebo jestli jdou dluhy za Věrou, která tam jako jediná byla hlášená a byt vlastnilo samotné družstvo. Děkuji za odpověď, Vágner.
Odpověď z 17.02.2021 11:47
Dobrý den, pane Vágnere,

na základě Vámi uvedených informací se domnívám, že se ve vašem případě jedná o družstevní vlastnictví, dle kterého byt nevlastníte, ale vlastníte členská práva v družstvu, ke kterým náleží právo užívání konkrétní bytové jednotky. Ve Vašem případě je tedy rozhodující, kdo uzavřel v rozhodném období nájemní smlouvu s bytovým družstvem a kdo má právo družstevní byt užívat. Vy jakožto dědic vlastníte pouze družstevní podíl s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu a tím Vám vzniká povinnost hradit nájem a poplatek do fondu oprav. Pokud by paní Věra uzavřela nájemní smlouvu s bytovým družstvem měly by jít pohledávky týkající se nájemného za ní. A vy by jste měl hradit min. fond oprav. Pokud však nedošlo k žádnému nájemnímu vztahu jste za vzniklé dluhy zodpovědný vy jakožto vlastník družstevního podílu. Vždy záleží na smlouvě a stanových družstva.

Za Bezplatnou poradnu mezi §§ Mgr. Markéta Kneislová

Strana:    1  2  3  4  5  6  »  »» 


Kalendář akcí ICOSu:
Prosinec 2021
   1  2  3  4  5 
 7  8  9  10  11  12 
 14  15  16  17  18  19 
 21  22  23  24  25  26 
 27  28  29  30  31   
Kontakty ICOSu
ICOS Český Krumlov, o.p.s.
ulice 5. května 251
381 01 Český Krumlov
telefon: 380 712 202
e-mail: icos@krumlov.cz
Podporují nás:

© 2001, 2015 ICOS Český Krumlov - all rights reserved.
Realizoval: WA.cz